Autorské šílenství #1

Toto meme pochází z hlavy Wolf Draven a já se do něj chtěla připojit od chvíle, co jsem jej kdesi zahlédla. Chvíli mi trvalo vymyslet, kterého autora/autorku bych ráda zveřejnila prvního/první, a když jsem na to přišla, musela jsem počkat, dokud nebudu mít v rukou i její poslední knihu. V této rubrice budu občas zveřejňovat i mangu, protože ráda mluvím o věcech, co pravděpodobně nikoho nezajímají :D

První autorské šílenství je věnováno J. K. Rowlingové. Není mou nejoblíbenější spisovatelkou, její knížky nejsou mými nejoblíbenějšími, ale jako mnozí z naší generace jsem s Harry Potterem vyrůstala. První díly jsem začala číst v roce 2001, v roce 2007 jsem o prázdninách, před mým nástupem do oktávy, četla poslední díl (v angličtině). Harry Potter mě provázel od dvanácti do osmnácti let. Díky němu jsem poznala, co je to fandom, co jsou fanfikce, poznala a potkala několik fajn lidí, zdokonalila se v angličtině a poznala jednu z mých oblíbených literárních postav - Severuse Snapea - a abych pravdu řekla, knížky o Harry Potterovi budou mít navždy místo v mém srdci. A stále se k něčemu, co má s HP něco společného, vracím. Ať už to jsou filmy, nějaká ta fanfikce nebo Pottermore (jsem ve Zmijozelu, kdyby to někoho zajímalo).

A zde je má polička věnovaná pouze Harry Potterovi:

Ano, jsem tak trochu blázen a mám celou sérii dvakrát, jednou v češtině a podruhé v angličtině. Holt jsem byla na pátý díl natěšená, přece jen tam byla několikaletá pauza, tak jsem si jej pořídila, jak vyšel v originále, pak dokoupila i díly předchozí a šestka a sedmička v angličtině už byly samozřejmostí.

A dnes jsem si byla koupit The Casual Vacancy, kterou jsem do poličky přidala kvůli fotce. Ještě nevím, kde bude její místo, jestli s HP nebo v knihovničce (tohle je jen police na zdi). Knížku jsem už začala číst, nejsem nijak daleko, ale zatím se mi to líbí. Atmosféra, která příběh obklopuje, je něco, co se mi prozatím docela strefilo do vkusu. Tak uvidíme :) Na knížku jsem se docela těšila, tak doufám, že mě nezklame. Ale to asi každý.

A tu je ještě pohled na obálky. Každý je samozřejmě zná, ale přidávám je pro kompletnost (a aby byl příspěvek podobný těm budoucím).

První díl Harryho Pottera mám až ve druhém vydání... špičatý kloubouk je stejně hezčí :D Má nejoblíbenější obálka je pro pátý díl anglické verze.

[recenze] Haruki Murakami - Afterdark

„Ty to chceš vážně vědět, nebo se ptáš jenom tak?“

„Jasně že to chci vědět. Lidi se většinou ptají proto, že chtěj slyšet odpověď, ne?“

„Zní to logicky, co? Jenomže oni jsou i lidi, který se člověka ptaj jenom ze zdvořilosti.“

(s. 72)

Tokio. Čtyři minuty před půlnocí. Město je v této době stále živé a hlučné a odehrává se v něm mnoho příběhů. Devatenáctiletá Mari Asai nechce z nějakého důvodu trávit tuto noc doma, proto sama vysedává v restauraci Denny's a čte knížku. Zanedlouho si k ní přisedne mladík Takahaši, který v ní poznává mladší sestru Eri Asai, jeho bývalé spolužačky a dívky, která se mu vždy velmi líbila. Znovusetkání Mari a Takahašiho přivede Mari, studentku čínštiny na univerzitě, do love hotelu, kde byla mladá čínská prostitutka zmlácena a okradena.

Tyto události a setkání Mari s novými lidmi, ji přinutí přemýšlet o své dokonalé, krásné sestře Eri, která od malička pracuje jako modelka. Dozví se Mari o Eri něco nového? Něco, co si sama nikdy neuvědomila? Erin život možná není tak pohádkový, jak si Mari vždy myslela.

Mezitím, co Mari tráví noc ve městě, Eri spí. Brzy ale poznáme, že na jejím spánku je něco špatně, není to obyčejný spánek, který s ránem skončí. Je možné Eri ještě nějak zachránit?

Afterdark Haruki Murakamiho v sobě spojuje prvky fantaskna, hororu, detektivky a psychologického románu. Odehrává se v průběhu necelých sedmi hodin a jde o náhled do života několika málo lidí, kteří z různých důvodů netráví noc doma, ale v nočním městě, a jejich příběhy končí s východem slunce, a čtenáři nezbývá nic jiného, než si zbytek domyslet sám.

Části knihy jsou trochu netradičně psány v první osobě množného čísla, čímž si čtenář připadá, že je sám jakousi součástí příběhu, do kterého ale nesmí a není schopen zasahovat. Tímto způsobem, který připomíná pohled na scény skrz kameru, se čtenář doví mnohem víc, než při klasickém popisu.

Před očima nám leží město.

Pozorujeme ho z nebe, jak noční ptáci letící vysoko na obloze. Z té výšky vypadá město jako jediné obrovské zvíře. Nebo jako superorganismus, sloučený z mnoha organismů menších. Tisíce tepen se táhnou až do nejzazších koutů beztvarého těla, rozvádějí krev, neúnavně vyměňují buňky. Roznášejí nové informace a odnášejí staré. Rozvážejí čerstvé palivo a odvážejí prošlé. Přinášejí nové paradoxy a odnášejí ty dosavadní. Celé tělo bliká, žhne a svíjí se v rytmu toho pulzu. Čas se nachyluje k půlnoci a vrchol aktivity organismu už pominul, ale základní metabolismus nutný k udržení životních funkcí dosud pracuje beze změny. Bzukot, který město vydává, stále visí ve vzduchu jako neúnavné basso continuo. Ploché, monotónní, ale nabité očekáváním. (s. 5)

Afterdark byl první Murakamiho román, který jsem dočetla. Doma se mi práší na Norské dřevo, ale do příběhu jsem se nikdy nemohla dostat (ale budu to zkoušet znovu). Zato Murakamiho povídky jsou mé oblíbené (Po otřesu; Blind Willow, Sleeping Woman) a Afterdark měl v sobě, díky způsobu, jakým byl napsán, a nastíněné atmosféře, něco podobného těmto povídkám. To je pak v doslovu Tomáše Jurkoviče vysvětleno tím, že stejně jako Po otřesech, byl román Afterdark napsán po dvou katastrofách, které Murakamiho tvorbu velmi ovlivnily – zemětřesení v Kóbe a útoky sekty Óm Šinrikjó v tokijském metru v roce 1995.

Román mě od první chvíle chytil a nechtěl mě pustit, dokud jsem jej nedočetla. Příběh měl spád a zhruba od poloviny, kdy se začal odkrývat závoj zakrývající Eri, bylo opravdu těžké se od něj odtrhnout. Příběh nutí čtenáře v průběhu přemýšlet a pokládat si různé otázky, protože i když je román posazen do pro nás vzdáleného a možná neznámého Tokia, přece jen je velmi snadné v hlavní hrdince Mari a jejím vztahu ke starší sestře vidět jakoukoliv dívku, z kteréhokoliv konce světa...

Mé hodnocení: 4/5

Název: Afterdark

Autor: Haruki Murakami

Překladatel: Tomáš Jurkovič

Nakladatelství: Odeon

Rok vydání: 2007
Počet stran: 155

přečteno: září 2012; délka četby 3 dny

Knižní zpověď III - Knižní nej

 Více info zde.

1. Tradičně: Jaké je tvé nejoblíbenější dílo?

Nejoblíbenější... hmm... abych pravdu řekla, zrovna teď je to Vinnetou, ale... mám hodně oblíbených knížek a je fakt těžký vybrat jen jednu jedinou, tu nejoblíbenější, protože každé dílo mám ráda z jiného důvodu. Mezi má oblíbená určitě patří Jana Eyrová či Já, Claudius (to si chci hodně brzy přečíst znovu). A lhala bych, kdybych nezmínila Harryho Pottera, přece jen se na mém mládí hodně podepsal.

2. A autor?

Shoko Hidaka (pardon, pletu sem mangu). Nejoblíbenější autor... ne vždycky mám ráda od jednoho autora úplně všechno, takže nějakého velkého oblíbence nemám. Ale Karel May v mém pětimístném žebříčku figuruje už víc jak deset let beze změny, takže... Ne, že by psal kdovíjak úžasně a můj milovaný Charlie je velká Mary Sue, ale... no o tom možná jindy.

3. A nejhorší dílo, jaké jsi četl/a?

Já věřím svému vkusu. Pokud si knížku vyhlédnu sama, většinou z ní nejsem zklamaná, takže ani nenarazím na nějaké hrůznosti... ale právě dočtení Zbabělci se zařadili do kolonky: nikdy víc!

4. Jaký byl nejvíc fuj fuj autor?

Co to je za otázku? U každého autora, co jsem četla, ale i v každé knížce, si vždycky najdu něco, co mě osloví...

5. Jaká je ta žena s velkým Ž?

Minerva McGonagallová.

6. Jakou máš nejméně rád/a?

Nemám tušení...

7. Jakého muže máš nejraději?

Karl aka Old Shatterhand, Severus Snape, inspektor Javert (Bídníci), Claudius (Já, Claudius) a pravděpodobně ještě pytel dalších, kteří se mi zrovna nevybavují. A Kotomine Kirei (Fate/Zero).

8. Kterého bys naopak nejraději praštil/a pánví?

Danny Smiřický ze Zbabělců... ten kluk mi fakt lezl docela na nervy.

9. Jaké nejoblíbenější zvíře/věc se vyskytuje v knížce?

Nemám žádné oblíbené...

10. Jaké je tvé nejneoblíbenější zvíře/věc v jakékoliv knize?

Nemám.

11. Jaká knižní obálka se ti líbila nejvíce?

Můj nejnovější přírůstek do knihovničky. Obálka mě zaujala, tak jsem si knížku musela pořídit :D (Jsou tu pravděpodobně hezčí obálky, ale tohle je ještě žhavě v mé paměti. Už se nemůžu dočkat, až ji začnu číst, ale asi si ještě chvilku počkám).

12. Jakou naopak zkazili?

Viděla jsem horší, ale ty knížky nevlastním, ani jsem je nečetla, tak na ně nechci poukazovat. Neříkám, že tahle obálka je úplně špatná, ale něco mi na ní vadí. Knížka je fajn, co si pamatuju :)

13. Nejlepší přítel, se kterým si můžeš popovídat o knihách?

Nerada se zmiňuju o většině knížek, které zrovna nejsou na seznamu naší povinné literatury a literatury ke státnicím, protože pak jen lítaj dotazy: ty máš čas na něco jinýho než na povinnou četbu? No, nemám, ale stejně čtu i zahraniční autory, protože by mi jinak hráblo.

14. Jaké je pro tebe to nejlepší místo na čtení knih?

Stůl, postel, křeslo... cokoliv :D

15. Na jakém nejhorší místě jsi četla knihu?

Já čtu knížky jen na normálních místech...

16. To nejvíce zajímavé místo, kde jsi vůbec četl/a nějakou knížku?

Viz 15

17. Co je při čtení knih to nejlepší?

Poznávání jiných světů/států/charakterů, možnost prožít něco, co se jinak nedá, nebo na to nejsou možnosti, popřemýšlet si o problémech, které jsou mé realitě vzdálené etc.

18. Co je naopak tou zápornou částí?

Občas už nevím, jak si sednout/lehnout a bolí mě záda :D

19. Jaká je nejhezčí zfilmovaná verze?

Hmmmm... kdysi jsem viděla čtyřdílný film/seriál Bídníci s G. Depardieuem a Johnem Malkovichem (proto mám taky tak ráda Javerta :D), který se mi fakt líbil a donutil mě Bídníky přečíst. A taky se mi moc líbí Trója, i když v ní nejsou žádní bohové a odehrává se pár dní a ne deset let... Narnie je taky hezká, Harry i Pán prstenů... já jsem nenáročný divák, nepotřebuju, aby film následoval knížku slovo od slova. Co je na tom být trochu kreativní?

20. A co naprosto zkazili?

Já vám ani nevím...

21. Jaký byl tvůj nejdelší čas, kdy jsi bez přestávky četla knížku?

Co je bez přestávky? Když teda vyloučím cesty pro pití/jídlo/na záchod, tak možná i deset i víc hodin.

22. Jaká byla tvá nejkratší (ve větách) knížka?

Asi nějaká dětská... pokud jsem teda nečetla nějakou bez interpunkce :D

23. Jaká byla vaše nejdelší kniha, co jste kdy přečetli?

Anglická verze pátého dílu Harryho Pottera má 766 stran. Teď je jen otázka, jestli jsem tu knížku fakt přečetla v angličtině celou...

24. Jakou knížku jsi vzdala po nejméně přečtených stránkách?

Já knížky nevzdávám... pokud je nepřečtu, je to proto, že je musím vrátit do knihovny, a zapomenu si je půjčit znovu, nebo začnu číst něco zajímavějšího a k té nedočtené se nevrátím... ne, to není vzdávání :D Je jen stále rozečtena na dobu neurčitou :D

Eoin Colfer - Artemis Fowl a atlantský komplex

1. Proč jsem si vybrala právě tuto knihu?

Sérii Eoina Colfera Artemis Fowl čtu od první chvíle, co u nás začala vycházet, což bylo v roce 2002. K dnešku je to série, kterou následuju a kupuju nejdéle, a jelikož jsem po přečtení zjistila, že tento díl není závěrečným dílem, jak jsem si celou dobu myslela, vypadá to, že má "éra Artemise Fowla" bude ještě nějaký čas pokračovat.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).

smrtelné čtyřky

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).

změnit

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.

Kdybych mohla, chtěla bych být Julií a mít její talent na bojová umění.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.

Co bych tak vyšvihla... ocenila jsem, že Klusák byl poprvé v terénu a nepomáhal našim hrdinům jen ze své „kanceláře.“

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si, co Vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.

Série Artemis Fowl je pro mě v první řadě o Artemisovi. V tomhle díle se bohužel Artemis dostává do pozadí, protože trpí nemocí zvanou atlantský komplex, a místo něj dostane místo na výsluní Orion, Artemisovo druhé já, který je přesným opakem Artemise. Vyjměte geniálního zločince a příběh cosi ztratí. Orion byl chvílemi zábavný, ale nebyl to Artemis... Proto mi tentokrát i trvalo dostat se pořádně do příběhu.

Další věc, která mi tentokrát nesedla, byl zločinec. Do té doby, než jsme znali jeho pravý cíl, mi byl celkem sympatický, ale... musím říct, že zločin pro lásku je jednou z věcí, které moc nemusím. I přes těchto pár výhrad měl příběh hodně zábavných a dobrých momentů, spoustu z nich díky Slámovi, kterého jsem si za ta léta opravdu oblíbila, a Orionovy průpovídky taktéž pobavily. Bohužel počítám sedmý díl Artemise k mému nejneoblíbenějšímu dílu a doufám, že osmý díl mi zase vrátí zpátky „mého Artemise.“

Jak jsem zmínila na začátku, myslela jsem si, že tento díl je závěrečným dílem, proto mě otevřený konec se skoro cliffhangerem hodně překvapil (i když jsem své tušení měla už padesát stránek před koncem. Opravdu to nevypadalo na to, že by se v tak malém počtu stran mohlo všechno vyřešit). Po dočtení jsem zjistila, že opravdu následuje ještě osmý díl, tentokrát závěrečný, který v zahraničí vyšel v červenci. Na goodreads má prozatím mnohem lepší hodnocení než sedmý díl, proto věřím, že nebudu zklamaná, až se mi dostane do rukou.

Mé hodnocení: 3/5

Colfer, Eoin. Artemis Fowl a atlantský komplex. Praha: Albatros, 2011, 308 s.
přečteno: září 2012

Knihy v mých myšlenkách - meme od Abyss

Ota Pavel - Smrt krásných srnců

1. Proč jsem si vybrala právě tuto knihu?

Povinná četba.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).

rybaření

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).

obchodovat

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.

Smrt krásných srnců je sbírka povídek, které spojuje vypravěč a hlavní postava, tj. vypravěčův tatínek. Ostatní postavy mají jen okrajovou roli, proto na tento bod nemůžu nějak vhodně odpovědět.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.

Nevím, jestli je vhodné to zmiňovat, ale mám trochu slabost pro příběhy, které se odehrávají v průběhu války. Vždy je z nich cítit pocit úzkosti a lítosti nad tím, co se stalo, jak to lidi tehdy ovlivnilo. Především pokud je vypravěčem někdo, kdo to období zažil... povídky Smrt krásných srnců a Kapři pro wehrmacht mi skoro vehnaly slzy do očí.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si, co Vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.

Negativum nemám.

Mé hodnocení: 4,5/5

Z obrázku je vidět, že jsem nečetla přímo povídkovou knihu Smrt krásných srnců, ale výbor Zlatí úhoři. Z toho jsem ale přečetla pouze povídky patřící do knihy Smrt krásných srnců. Bohužel nemám teď dost času na to, abych si knížku přečetla celou, i když se mi všech sedm povídek hodně líbilo, proto je možné, že k výboru později vrátím.

Pavel, Ota. Zlatí úhoři. Praha: Československý spisovatel, 1988, 190 s.
přečteno: září 2012; délka četby 1 den

Knihy v mých myšlenkách - meme od Abyss

Knižní zpověď II - Knihkupectví a knihovna

A druhá část. Více info zde.

1. Koupíš si knihu nebo si ji raději půjčíš?
Když knížku chci, tak si ji koupím. Když si půjčím knížku z knihovny a hodně se mi líbí, tak si ji koupím. Z knihovny si většinou půjčuju jen starší knížky nebo českou beletrii.
2. Jak často kupuješ knihy?
V současné době si kupuju víc mangu, ale teď jsem zas začala nakupovat knížky. Pár si jich vždycky měsíčně pořídím.
3. Dostáváš knihy na Vánoce, narozeniny, svátky... jako dárek?
Jo. Vždycky si napíšu seznam nebo si je objednám a nechám si je zaplatit.
4. Kde je kupuješ?
Český knížky v knihkupectvích, mangu přes net. Teď jsem začala projíždět i internetové antikvariáty a chystám se navštívit i nějaký kamenný.
5. Jakou nejvyšší částku bys byla ochotná za ni dát?
Za jednu knížku? Když na to mám a knížku chci, tak mi na ceně nezáleží. Přece si nebudu upírat potěšení, ne? :P Řídím se heslem, když zrovna na to mám, tak proč si to nekoupit?
6. Máš nějaký trik při nakupování dobré knihy?
Hmmmm... ani ne. Knížky kupuju podle obálky :D Nebo když mě zaujme nějaká recenze. Ale jdu hlavně po obálkách.
7. Co je pro tebe nejdůležitější - autor, název knihy, obal, krátký obsah, který má většina knih nebo něco jiného?
Obálka :D Samozřejmě se tím neřídím pokaždé, protože bych si toho asi moc nekoupila, ale obálka mě musí zaujmout. Pak je důležitý i název. Přece jen knížky stojí v policích, tak jezdím očima po hřbetech, a když mě název zaujme, tak se podívám, o čem je. Ale nakonec je stejně nejdůležitější ten vnitřek. Přečtu sem tam něco, a když to vypadá dobře, knížka je moje.
8. Řídíš se při vybírání knih radami známých nebo dáš na vlastní instinkt a na to, co tě samotnou láká?
Většinou se řídím sama.
9. Co děláš s knihami, které sis koupila, ale již tě nebaví třeba kvůli věku (např. dětské knížky, dívčí romány...)?
Všechno mám schované. Pro děti :P
10. Půjčuješ si knihy od známých?
Ne.
11. Jak často chodíš do knihovny?
Jednou za měsíc.
12. Jsi tam "známá firma"?
Ani ne. Když jsem byla menší, tak jo.
13. Co si tak převážně půjčuješ?
Teď zrovna českou beletrii, a pak tak různě, co mě zaujme.
14. Jak zacházíš s knížkami, které si půjčíš?
Stejně jako s vlastními.
15. Vracíš knihy včas nebo musíš za zpožděné vrácení platit?
Vracím je poslední možný den :D
16. Chodí tam tvoji známí a vrstevníci?
Do „mojí“ knihovny ne, ale do Moravské zemské, kam taky chodím, tak tam jo :D
17. Kdybys mohla, šla bys tam na brigádu?
Doufám, že mě tam vezmou na mou týdenní praxi, co musím letos zvládnout.
18. Máš z knihovny nějaký zajímavý zážitek?
Ani ne...
19. Jsi ochotná někomu půjčit knížku?
Když jsem byla na gymplu, tak jsem půjčovala. Dneska se mi do toho nechce, ale půjčenou knížku z knihovny půjčím :D
20. Už se ti stalo, že ti ji nevrátili nebo vrátili nějak poškozenou?
Oslí uši :(

Knižní zpověď I - Od kolébky do školy

Při brouzdání po blozích mě tato zpověď zaujala, a tak jsem se rozhodla postupně ji vyplnit. Autorkou je Fanta a více podrobností získáte u ní v článku.

1. Jsi knižní tip?

Určitě.

2. A co tvoji rodiče a příbuzní?

Máma čítávala, ale teď se jí na to nedostává čas. Bratr jak kdy, jak co, podle toho, jak ho kniha chytne. Zbytek příbuzenstva moc nečte.

3. A vrstevníci?

Studuju češtinu, takže ta četba je tak trochu nutností. Takže ano, vrstevníci, mezi kterými se v současné době pohybuju, docela čtou (až na výjimky, které to řeší způsobem: to se nějak udělá).

4. Vyprávěli ti vaši nebo příbuzní pohádky, když jsi byla malá? Pokud ano, jaké?

Prý ano, ale já si na to nepamatuju.

5. Četli ti rodiče nebo příbuzní pohádky, když jsi neuměla číst? Pokud ano, jaké?

Viz výše :D

6. Uměla jsi již před školní docházkou číst?

Jo, a pak se ve škole nudila nebo byla „napomínána,“ že čtu moc rychle.

7. Jaká byla tvá první (nebo alespoň patřila mezi ně) knížka, kterou jsi přečetla sama?

Tak to fakt netuším... podle toho, co mám v knihovničce... možná nějaká knížka O Zuzance, možná Anička z I. A (milá knížka, pořád si na ni pamatuju), možná taky knížečka plná básniček, kterou teď nemůžu najít, ale vím, že jsem z ní četla před školou.

8. Bála jsi se některé pohádky?

Ne.

9. Jaká byla tvá nejoblíbenější kniha než jsi šla do školy?

Hmmm... vím, že jsem měla hodně ráda Zuzanku.

10. Chtěla jsi být nějakou tvojí oblíbenou postavou?

Asi ne... ale pamatuju si, že jsem strašně chtěla pejska, jako měla Zuzanka :D

11. Měl jsi ve škole problémy se čtením?

Ne... jen jsem četla moc rychle.

12. A co tvoji spolužáci?

Jak kdo. V každé třídě jsou takoví, co mají problémy.

13. Jakou knihu jsi měla ráda na prvním stupni (do 5. třídy)?

Knížky o Gabře a Málince od Amálie Kutinové, knížky od Enid Blytonové a Thomase Breziny – hlavně Penny a sedm bílých tlapek. A taky Neználka.

14. V pubertě se jistě něco změnilo, tak co druhý stupeň (od 6. do 9. třídy, popřípadě tercie - kvarta na gymnáziu)

Mayovky a foglarovky, sem tam nějaký ten dívčí román, hlavně s koňmi... a taky Tři mušketýři a Hrabě Monte Christo. Taky tu začal Harry Potter.

15. A na střední škole, popřípadě vysoké?

Pokračování s Harry Potterem, který mě pěkně provázel od 12 do 18.

16. Jak se tvé oblíbené žánry měnily?

Začínala jsem „holčičími“ knížkami, pak dívčí románky, pak éra mayovek a foglarovek + nějaká ta klasika, dívčí románky, fantasy, scifi. Dneska čtu všechno, co mi přijde zajímavé a o žánr se moc nestarám (pokud to nejsou detektivky, ty já nemusím).

17. Četli jste si ve škole z čítanek? Do kolikáté třídy?

Četli. Až do oktávy.

18. Museli jste ve škole mít čtenářské/kulturní deníky? Pokud ano, kdy to začalo a trvá to do teď?

Na základce jsme měli, na prvním stupni gymplu ne, v kvintě jo, pak už zas ne.

19. Doporučovala vám učitelka nějaké knihy?

Mezi řečí. A nejenom v češtině, i u dějepisářů jsme občas nějaké doporučení dostali.

20. Máš ráda povinnou četbu (musíš je prostě přečíst ať chceš nebo ne)?

Na gymplu jsem povinnou četbu hodně zanedbávala. Vlastně... neměli jsme povinnou četbu, jen doporučenou, a já si vždycky vybírala jen zahraniční autory (a pak šla studovat češtinu :D). Takže teď tu povinnou četbu doháním.

21. A co taková doporučená (jsou to knihy, ze kterých si můžeš vybrat)?

Viz výše.

22. A učebnice?

Učebnice jsem docela ráda měla... dějepisný i češtinářský. Taky chemický. Ty dějepisný mám ráda pořád.

23. Jak se k učebnicím chováš?

Hezky :)